Čistírna 3 – Den třetí

Sem přidávejte své vymyšlené nebo skutečné hetero příběhy
Odpovědět
LaundryBoy
Příspěvky: 55
Registrován: 13 kvě 2021, 11:12
Bydliště: Pidivajzlice
 poděkoval/a: 10 times
 děkuje: 5 times

Čistírna 3 – Den třetí

Příspěvek od LaundryBoy »

Úterý, 18. srpna.

Když nás ráno v sedm Luisa vzbudí, cítím se překvapivě odpočatá a svěží. Jenže až když se začnu oblékat, vzpomenu si, co se se mnou večer dělo. Asi proto, že mě nikde nic nebolí, mi to dochází až postupně. Zvědavě si promnu prsa. Nic, žádná bolest. I velikost se vrátila do původního stavu, jen jakoby byly pevnější, ale třeba se mi to jen zdá. Ani na pipce necítím žádný rozdíl, natož bolest.
Po snídani máme zase chvilku volného času pro sebe, čehož využíváme na hřišti při jakési napodobenině volejbalu. V devět už celí propocení a zaprášení čekáme u dveří haly s pračkami. Dnes se máme učit zacházet s nimi a nastavovat prací programy. Vojta s Pavlem už se k nám automaticky připojují a naše asistentky se zastavují u jedné z praček.
„Tak kdo půjde první, holky nebo kluci?“ otáčí se Luisa k nám.
„A co kdybychom je namíchali?“ pronese Marie a ukáže na mé a Lenčino zápěstí. „Stejně obě mají zelenou, tak co,“ konstatuje.
„Vážně můžeme?“ zajásá Vojta. Ani nečeká na odpověď a už mne za ruku táhne do pračky. U vstupu to vypadá, jako kdyby mi chtěl dát přednost, ale nakonec mě tam doslova vysadí a hned leze za mnou. Luisa za námi zavírá a já se ještě snažím vykouknout ven, když Lenku a Pavla učí nastavovat program. Moc toho ale nezahlédnu, protože vzápětí ucítím Vojtovu ruku, jak mi hladí zadek a snaží se dostat až na kundičku. S přivřenýma očima zavrním a roztáhnu nohy, abych mu usnadnila přístup. Prstama mi rejdí mezi pysky a dráždí klitoris a za chvilku už jsem pěkně mokrá. Náhle mě však zezadu obejme a povalí na záda. Na chvilku zadoufám, že si lehne na mě a konečně ho budu mít v sobě, ale on má evidentně v plánu něco jiného. Klekne si obkročmo nad můj obličej a opře se o lokty, s hlavou nad mou pánví. Vzápětí na kundičce cítím jeho jazyk a zvlhnu ještě víc, protože tenhle pocit je pro mne nový, ale nesmírně dráždivý. Je to jakoby se mi po ní prohánělo nějaké vlhké zvířátko, které si oblíbilo můj poštěváček. Současně s tím mě cosi zašimrá na tváři. Přímo nad hlavou se mi houpe Vojtovo mužství, už notně vzrušené a ne zrovna malé. Nejdřív ho jen tak dráždím jazykem a pak ho nesměle vpustím do úst. Má velmi zvláštní vůni a chutná slaně. Vojta se na okamžik zarazí, ale pak mi líže prcinu s o to větší důsledností. Než se ale stihnu udělat, buben se rychle plní vodou a já musím zadržet dech, protože Vojta ze mě nemíní slézt. Pračka se konečně roztáčí a my se můžeme nadechnout. Držím se ho ze všech sil, protože si nejsem jistá, jestli bychom se v tom víru vody a pěny dokázali znovu najít a chytit. Navzájem se tak pevně držíme za zadky a proplouváme celým pracím cyklem. Za tu dobu vyvrcholím asi dvakrát a Vojta se mi jednou vystříká do pusy. Nezbývá mi, než vše spolykat, ale udělám to ráda. Když voda odteče a Luisa nás pouští ven, dojde mi, že jsme prošli jen jedním půlhodinovým cyklem s obyčejnou vodou. Asi Lence a Pavlovi ukázaly jen ten nejzákladnější namáčecí program.
„Teda, ségra, takovou krásnou šedesátdevítku jsi nám tu předvedla,“ konstatuje Lenka a hrne se do pračky, Pavel v závěsu za ní.
„Co tím myslela?“ ptám se nechápavě, když se za nimi zavře poklop.
„Tak se říká té poloze, ve které jste se koupali, protože připomíná číslice 6 a 9,“ vysvětlí Marie. Pak nás učí, jak se pračka nastavuje.
„Takže zaprvé, tímhle se pračka zapíná,“ ukazuje na přepínač nad ovládacím panelem. Jakmile ho stiskne, displej ožije a začne na něm běhat řada nějakých údajů a čísel.
„Musíte chvilku počkat, než počítač provede kontrolu všech funkcí, to trvá jen pár sekund. Kdyby tam byla nějaká chyba, tak by se ozvalo takové výstražné pípání, v tom případě byste museli použít jinou pračku a zavolat některou z nás,“ vysvětluje Luisa. Pak displej zmodrá a Marie pokračuje:
„Modré nastavení je to úplně základní, udává se tam počet osob uvnitř a jejich váha. Samozřejmě jenom přibližně, každý by měl vědět, kolik asi tak váží a pokud ne, tak v každé zdejší hale je osobní váha.“
„A jak jste to dělali do teď, když jste nás ani nevážili?“ podiví se Vojta.
„Použili jsme okinovou metodu a taky si vzpomeň, že vás vážili při vstupní prohlídce,“ odpoví Luisa.
„A jak se dělá ta okinová metoda?“ Asi jsem blbá, ale musím se zeptat.
„Hmm, no podle oka, prostě to odhadneš,“ zasměje se Luisa, „holky ve vašem věku váží kolem čtyřiceti kilo a kluci kolem padesáti. Takže to nastavíš na tom panelu, když je modrý, je tam na to přímo okýnko,“ vysvětluje a na číselné klávesnici vypisuje příslušná čísla. Pak stiskne další tlačítko nahoře a displej zezelená.
„V zeleném módu se nastavuje množství vody a druh mycího prostředku, jestli má hodně pěnit, kolik se ho do té vody přidá a jak často. Buď navolíš jen obyčejnou vodu, klasický sprchový šampon, extra pěnivý gel anebo peelingový gel.“ Zatím je to vcelku jednoduché, jsem zvědavá, co přijde dál. Luisa přepíná na další, tentokrát žlutou obrazovku. Tady už je to složitější. Pomocí digitálních posuvníků se tu nastavuje celková délka jednotlivých programů a jejich opakování, i počet přestávek mezi otáčkami i jejich délka. Stejně tak tu můžu nastavit rychlost otáčení, to je asi nejzajímavější.
„Běžná rychlost je něco kolem padesáti otáček za minutu, když je tam víc lidí, aby se nepomlátili“ vysvětluje Marie, „ale když je tam jeden člověk, dá se nastavit třeba dvě stě padesát, to už se ale používá málokdy a jen pro ty, kteří jsou zkušení a vydrží dlouho bez dechu pod hladinou. To se teprve budete učit.“
„Ach jo, já je chtěla nastavit Lence,“ povzdychnu si. Luisa mě hned klidní.
„Teď, když jsou tam dva, to nejde. Nastav jim šedesát, to bude až až,“ velí, a tak udělám, jak říká.
„A teď už stačí stisknout tohle,“ ukazuje Marie na zelený spínač pod displejem. Ten pro změnu zmáčkne Vojta a pračka ožije. Zvenčí je šum vody ještě hlasitější, zatímco uvnitř si Lenka s Pavlem nevšímají ničeho. Zaujali podobnou polohu, jako já s Vojtou, jen při ní oba leží na boku.
„Takže proto se té poloze říká šedesát devět? ptám se.
„Ano, vidíš, jak připomínají ty dvě číslice obráceně k sobě,“ usměje se Luisa.
Je to zvláštní pohled, vidět svou sestru v pračce, jejíž program jsem navíc mohla sama nastavit. Do teď jsme se takhle koupaly jen společně. Stejně jako my i oni mají nastavenou jen obyčejnou vodu, takže krásně vidíme, jak si s nimi voda pohrává, zatímco mají vzájemně zaklesnuté hlavy mezi nohama. Nepustí se celou půlhodinu, co jsou uvnitř a když jim nakonec Marie otevře poklop, lezou ven jen velmi neochotně. Teď jsme zase na řadě my. Vojta první prolézá poklopem a já si neodpustím pohlazení jeho pohlaví, když lezu za ním. Nejdřív mám sto chutí ho povalit na záda a konečně se na něm vydovádět, ale asi bude lepší, když si své poprvé užijeme někde o samotě a ne na očích dalších čtyř lidí. Koneckonců mám povolené chlapecké návštěvy a Vojtovu noční návštěvu ráda uvítám. Takže ho sice povalím na záda, ale zaujmu na něm stejnou polohu, jako prve on na mně. Doslova si mu sednu na obličej a beru jeho ptáka do rukou. Líže mě jako o život a já se s ním láskyplně mazlím, přetahuji předkožku dolů a zase zpět, sem tam objedu jazykem obnažený žalud, dokud nás stoupající voda nezačne nadnášet. Až při prvních otáčkách bubnu je jasné, že nám Lenka s Pavlem nastavili praní v mycím prostředku a vody je také o něco víc. Mám pocit, že doba praní je stejná, ale když jdeme zase ven, hodiny ukazují o čtyřicet pět minut více. Lenka s Pavlem už před pračkou netrpělivě přešlapují a hned, jak jim ji uvolníme, hrnou se dovnitř, jako kdyby se tam rozdávala zmrzlina. Všímám si ještě Lenčiny urousané pičky a Pavlova vztyčeného ocasu. Podle Mariiných rad teď pro změnu Vojta nastavuje prací program a já ho mohu spustit. Dvojice uvnitř se bude koupat ve stejném šamponu jako my, ale už teď vidím, že je jim to nejspíš úplně jedno, protože tam rozjeli divokou jízdu. Tohle už není žádná šedesát devítka. Lenka si Pavla pěkně osedlala a má ho pěkně hluboko v sobě. Stoupající voda ani zrychlující se otáčky je nevyvedou z rovnováhy. Nemůžeme od nich odtrhnout oči, já ani Vojta a dokonce Marii a Luise svítí oči. Jak pěna nabírá na objemu a hustotě, vidíme z nich stále míň, ale jako bychom všichni čekali na okamžik, kdy se mihnou blízko ke sklu. Je vidět, že se Pavel činí. Při tom výjevu se má pipka začíná dost důrazně domáhat svých práv, takže si sedám na lavici naproti a rukou si hrábnu mezi nohy. Najednou na stehně cítím další ruku. Vojta si sedá vedle mě a ptáka má tvrdého jako stožár.
„Nechceš pomoct?“ ptá se. Usměju se na něj a uvolním cestu jeho prstům. Ty své pomalu sunu k jeho rozkroku. Jen víc rozevře nohy a slastně přimhouří oči. Hladím ho od ptáka až po varlata, hraju si s nimi stejně jako před chvilkou v pračce a užívám si rytmické masírování jeho prstů na mém klitorisu. Když se udělám už podruhé a Vojta pořád nic, převezmu iniciativu. Klekám si před něj a hnětu ho oběma rukama, dokud nezačne rychle oddechovat. Jenže pokud se udělá, postříká sebe i mě. To nedovolím, teď jsme vylezli z pračky a na další očistu už nebude čas. Udělám tedy jedinou možnou věc. Když cítím, že se výstřik blíží, vezmu jeho penis do pusy a do finále ho dovádím hrou jazyka a rtů. Ještě se pro jistotu podívám na naše vychovatelky, jestli nebudou proti, ale ty se jen usmívají. Stejně už není na nic jiného čas. Jeho sperma prýští jako z vodotrysku a já se snažím všechno spolykat. Stejně mi ale pár kapek končí na prsou. Je to škoda, protože mi Vojta vážně zachutnal. Když se vzpamatuje, sehne se a zbytek své šťávy mi z prsou čistí jazykem. Je to neskutečně dráždivé. Prsa mám už dávno čistá, ale on nemíní přestat.
„Už dost, nebo zase zvlhnu,“ směju se.
„No a?“ usměje se on.
„Za chvilku je oběd, nemůžu tam jít s mokrýma kalhotkama,“ namítnu.
„Tak si je neber,“ prohodí a v očích mu svítí rozpustilé ohníčky. V tu chvíli bych nejradši něčím přetáhla po hlavě a zároveň zlíbala. Díkybohu mohu jen to druhé. Sedám si mu obkročmo do klína a svými rty se přitisknu na ty jeho. Stejně mi kundička vlhne, jak mě na ní lechtá teď už povislým ptákem, ale aspoň mlčí. Když vynechám ten letmý polibek včera a nesmělé polibky na táboře s… sakryš jak se jenom jmenoval? No to je jedno, teď je to poprvé, co někoho doopravdy líbám, dlouze a vášnivě. A je to Vojta, můj a jen můj Vojta, kterému sedím na klíně a hladím ho po vlasech. Cítím jeho horké dlaně na zadku a už mi vůbec nevadí, že jsem znovu vzrušená a úplně mokrá. I Vojtův penis je znovu ve stavu plné pohotovosti a hledá skulinu, kam by se schoval. Tyčí se přímo proti mé rozevřené dírce a já náhle cítím, jak strašně moc ho chci v sobě. Vrtěním se k němu přibližuji, abych na něm už konečně byla napíchnutá, ale v tom mi zabrání cizí ruka, přikrývajíc celý můj rozkrok. Vojtův pták se po ní jen sklouzne k mému podbřišku. Nechápavě se ohlédnu, abych zjistila, kdože to má tu drzost nám bránit. Nemám snad na ruce zelený náramek? Nad námi stojí Luisa. Má štěstí, že ji mám ráda, jinak bych se na ní nejradši vrhla.
„Vydržte to ještě chvilku, za deset minut je oběd a hlavní vychovatelka by nám všem dala pěkně za uši, kdybychom vás tam přivedli zpocený, jako byste se vůbec nekoupali. Ještě na sebe budete mít spoustu času,“ konejší nás. Za ní se na nás culí Lenka s Pavlem. A sakra! Až na nás jsou všichni dávno oblečeni, máme co dělat. Rychle si pičku utírám ubrouskem a hážu na sebe svršky, ale Vojta má problém, který vyústil z našeho mazlení. Horko těžko schovává ztopořený penis do kraťasů, které mu tak vytvářejí slušný stan. Nedá se nic dělat, nakonec je dobře, že nás přerušili, aspoň si to můžeme užít podle mého původního plánu, o samotě. Nadrženost mě ale ani při obědě nepřešla. Škoda, že musíme držet polední klid. Aspoň hodinku po jídle bychom měli být v klidu a vychovatelky to pečlivě hlídají. Nikoho nepouštějí ven ani dovnitř. Ležím na posteli a představuji si, jaké to s Vojtou vlastně poprvé bude a jaké to mohlo být, kdyby nás Luisa nechala. Jistě, že je musíme poslouchat, ale i tak mě docela naštvala. Na druhou stranu se na to můžu o to déle těšit a vím, že se brzo dočkám. Lenka na vedlejší posteli tiše oddechuje. Té se to chrápe! Zašukala si už v pračce a je spokojená. Nakonec taky zavírám oči.
Probouzí mě něžný dotek, jak mi kdosi odhrnuje vlasy z čela. Nechci, aby mě kdokoliv rušil a už vůbec ne ségra nebo vychovatelky, ale když na rtech cítím lehký polibek, je mi jasné, že tady mě takhle může budit jen jediný člověk. Můj nejmilejší člověk!
„Hmmmm, Vojtíšku…“ zamumlám ještě se zavřenýma očima.
„Haha, kdepak Vojtíšek,“ ozve se hlas, který se mu ani trochu nepodobá. Prudce otevřu oči a chci se posadit, ale okamžitě mě chytí několik rukou a drží mě na posteli. Nade mnou stojí čtveřice kluků, které znám od vidění, hlavně z hřiště, ale jména bych těžko uhodla.
„Kde je? Co jste s ním udělali?!“ vyjedu na ně
„Je o něj dobře postaráno, když budeš hodná a nikomu ani necekneš, tak ti ho vrátíme. Holky si ho vzaly do prádelny,“ odpoví mi urostlý blonďák, co je nejblíž a tiskne mi ruce k polštáři. V jeho očích vidím touhu.
„Jestli se mu něco stane, tak vám urvu koule, copak tu není dost jiných holek?“ syčím na ně.
„Je, ale většinou mají červený náramky a ty jsou tabu. Viděli jsme tě dopoledne s Vojtou, a proč by tě měl mít jen pro sebe? To by nebylo spravedlivý. Takže jsme ho odchytli, když se plížil sem a holky už se o něj určitě postarají. No, a když tu není ani tvá sestra, tak se budeme muset rozdělit jen o tebe,“ shrne situaci další, hnědovlasý kluk, co mi doslova leží na nohou.
„A kde je Lenka?“ ptám se.
„Co já vím? Asi někde trajdá s tím svým Pavlem A nebo prcaj. Mimochodem, vědělas, že Vojta s Pavlem jsou bratranci?“ oznámí mi blonďák a kousek uhýbá, aby mě další mohli svléknout z trička. Legíny jdou dolů hned po něm, takže tam před nimi ležím jen v kalhotkách. Kluci jsou nazí už dávno a jejich penisy se tyčí mým směrem. Sice jsem si to tu takhle nepředstavovala, ale mé tělo mne opět zrazuje a kunda zvlášť. Najednou mám nohy od sebe a nejsem si jistá, jestli mi k tomu někdo pomohl.
„Podívejte, jak je nadržená, určitě ho tam pěkně dlouho neměla. Žes ho tam už dlouho neměla a chtěla bys?“ zasměje se černovlasý a přes kalhotky mě polechtá na pičce. Trefuje se přímo na klitoris.
„Aaahhh hmmm, moc dlouho,“ zavrním.
„A chtěla bys, že jo?“ Tohle je spíš řečnická otázka a kluci ani nečekají odpověď.
„A jak,“ zvednu hlavu a přejedu je všechny očima, „ale bude to pořád jako znásilnění, že jo? Abyste si nemysleli, že jsem nějaká prodejná šlapka,“ zaškemrám.
„Neboj, o placení tu vůbec není řeč, teď jsi jen naše matrace s dírou,“ ukončí debatu blonďák. Kalhotky jsou to poslední, co opouští mé tělo a letí kamsi do kouta. Jsem už tak nadržená, že bych nejradši začala znásilňovat sama. Blonďák na mě bez dalších okolků nalehne první a bez většího odporu do mě zajíždí. Jen překvapeně vzdychnu, šukání je prostě úžasné.
„No ty seš ale krásně úzká,“ slintá blahem, když svým ptákem prozkoumává mé nitro „jo, a jsem Michal,“ šeptne mi do ucha.
„Luc-ka.“ To je jediné, na co se vzmůžu, protože už pravidelně hekám při každém jeho přírazu. Slast v mém rozkroku raketově stoupá a brzy se svíjím v prvním orgasmu. Ne však Michal. Je vidět, že má trénink. Místo aby mě vystříkal, zvedá se a totéž mám udělat i já. Pak si lehne místo mě a kluci mne pokládají zády na něj. Evidentně dostal chuť na můj zadeček, protože jeho tvrdý penis cítím těsně u svého zadního otvoru. Jsem teď před ostatními nahá a celá roztažená. Černovlasý se nenechá dlouho pobízet, naléhá na nás a ptákem mi plní prázdnou kundičku. Takový zvrat jsem asi měla čekat. Jsem mezi nimi sevřená a konečně krásně vyplněná, jako s kluky od tátového kolegy, když jsem se s nimi poprvé koupala.
„Tak co, Luky, že jsem nekecal?“ ozve se pode mnou Michal.
„No fakt, takhle úzkou pičku jsem už dlouho nepíchal,“ pochvaluje si černovlasý Lukáš a hněte mi přitom prsa.
„Jestli to nebude tím, že do teď jsi měl jen jednu a to ještě byla tvá pětadvacetiletá sestřenka,“ směje se třetí kluk.
„Jdi do háje,“ ušklíbne se na něj Lukáš, „závidíte mi, že jsem měl zkušenou holku, která mě do toho zasvětila.“
Michal se v mém zadečku udělá dřív a trpělivě čeká i na Lukáše. Já mezitím vyvrcholím ještě dvakrát, než Luky přidá na rychlosti a za hlasitého supění mě taky vystříká. Slézají ze mě a – to mě velmi překvapuje – Lukáš mi z kundičky otírá svou šťávu, co z ní vytéká. Ne, že bych jen tak bezmocně ležela, ale na útěk stejně nemám ani pomyšlení. Jen myslím na Vojtu. Buď si někde stejně užívá s děvčaty, nebo se točí v pračce plné vody. Ani jedno mu nezávidím, vím, že by tam radši byl se mnou, stejně jako já teď s ním. Mé myšlenky přerušuje třetí kluk, který si lehá vedle mě a jehož jméno si vybavuji jen matně.
„Ty seš Daniel, viď?“ ujišťuji se.
„Jo. A ten za tebou je Jakub,“ odpoví.
Otáčí mě na bok čelem k sobě a zvedá mi nohu do výšky, aby se do mě snáze dostal. Hned za sebou cítím tlak toho posledního, Jakuba, jak se dobývá do mého promazaného zadečku. Rázem začnou oba přirážet, až je mi horko rozkoší a v kundičce mi krásně čvachtá. Vzápětí se opět udělám, ale oni nepřestávají. Chvilku je cítím přirážet oba naráz a pak zase na střídačku, což je taky super. Užívají si dobrých dvacet minut, než se do mě udělají. Michal s Lukášem už jsou oblečení a přešlapují u dveří.
„Co je, kluci? Já myslel, že půjdete ještě jednou,“ diví se Jakub a otírá si ptáka papírovým kapesníkem.
„Jo, to bysme rádi, ale od čtyř máme další ruční mytí a večer nás zase budou dojit na těch lehátkách, umíte si představit, co by to s námi udělalo? Já bych to docela rád přežil,“ ušklíbne se na něj Lukáš a nenápadně sleduje chodbu, jestli nejde některá z vychovatelek.
„A co s ní?“ ptá se Daniel. Michal se zamyslí.
„Vezmeme ji dolů do prádelny k holkám,“ rozhodne. Z kundičky mi teče Danovo sperma, ale to Lukášovi nezabrání, aby mi zase navléknul kalhotky. Nepříjemně se lepí, jak to jimi prosakuje. Jdu s nimi dobrovolně, těším se, že v prádelně uvidím Vojtu, ať už se mnou budou dělat cokoliv.
Když tam ale dojdeme, vidíme jen samé holky, Vojta nikde.
„Kde je Vojta?“ uhodím na ně.
„Zdál se nám malinko špinavý, tak jsme ho dali vyprat,“ řekne holka, o které už vím, že se jmenuje Adéla, a ukáže na spuštěnou pračku s tím nejmenším bubnem. Fascinovaně hledím dovnitř, kde se všem na očích pere Vojta. Podle všech mu tam musely nastavit snad tu nejvyšší rychlost, protože v tom víru vody a pěny ho skoro není vidět. Nemá tam moc místa na jakýkoliv pohyb, takže se točí přesně podle otáček bubnu. Zrovna, když si říkám, jaké to asi je, Michal pronese:
„Tady Lucka je taky trochu ušpiněná,“ a stáhne mi kalhotky. Sperma mi teče z kundy až na stehna.
„Asi jí strčíme hned vedle,“ navrhne Jakub a vede mě k pračce. V tu chvíli se pračka s Vojtou uvnitř na chvilku zastaví a Vojta vyhlédne ven. Když mě zmerčí, je mu ve tváři vidět starost a taky touha. Je tam opravdu zajímavě zkroucený, kolena má skoro až u brady. Avšak nemáme čas na nějaká gesta, protože buben se s ním začne točit zase opačně a Vojtu pohltí voda a mydliny. Kluci mě dávají do vedlejší pračky, která je navlas stejná. I já se tam musím nějak vměstnat a až po chvilce najdu ideální polohu. Navíc mě ještě celou polijí šamponem, který si přinesli z vedlejší haly. Celá ta situace mě překvapivě zase vzruší. Máme teď s Vojtou k sobě jen kousíček, a přesto nejsme spolu. Zatímco Michal mě zavírá uvnitř, další nastavuje program a jen s obavami čekám, co bude následovat. Do teď na nás dohlížely vychovatelky, ale teď, když jsme tu sami, můžou mě prát, jak se jim zlíbí. V pračce to cvakne a rázem jsem celá skrápěná vodou. Zvenčí to tak možná nevypadá, ale když jste uvnitř, tak do půlky naplněný buben je docela dost. Když se se mnou roztočí, musím dávat mnohem větší pozor na nádechy, abych zbytečně nepolykala andělíčky. Taky jsem mohla čekat, že mi nastaví rychlé otáčky a pěnivé mýdlo, jako by nestačilo to, co na mě nalili ručně. Rychlost mě natlačí na stěnu bubnu a vnější svět rotuje neskutečnou rychlostí, tedy dokud mi pěna nezakryje výhled. Trvá docela dlouho, než otáčky ubývají a pračka se mnou začne točit zase obráceně. Abych aspoň nějak zabila čas a nenudila se, prstem si vjedu mezi nohy a dráždím si svou nadrženou kundičku. Nakonec se mi to začíná i líbit, jak vyšší otáčky, tak i pěna všude kolem mě. Než celý program mého praní skončí, udělám se nesčetněkrát, ani jsem to nestihla počítat. Konečně, možná po dvou hodinách, voda odtéká. Co mne však neskutečně potěší, je Vojta, který mě pouští ven, jinak v celé prádelně není ani noha. Okamžitě mu padnu do náručí.
„Lucinko, promiň,“ šeptá mi do vlasů, „už jsem byl na cestě k tobě, ale kluci na mě čekali a neměl jsem proti nim šanci.“
„Já taky ne,“ odpovím kamsi do jeho ramene.
„Takže oba jsme si užili svý, já musel taky obšťastňovat čtyři holky. Jsem zvědavý, jak zvládnu ten večerní trénink, až mi ho budou dojit.“ No jo, vlastně. Když mě kluci ošukali na pokoji, tak se každý vystříkal jen jednou, ale Vojta určitě víckrát.
„A nechceš to radši říct Marii, aby tě z toho protentokrát vynechala?“ navrhnu.
„Rozhodně ne, zaprvé to není v její moci, to může jedině hlavní vychovatelka, taky by se moc vyptávaly a za druhý bych byl všem pro smích, to to radši nějak vydržím,“ zavrtí hlavou.
„Tak já tě budu aspoň ve sprchách šetřit, ano?“ podívám se mu do očí.
„To by bylo fajn,“ usměje se a společně vyrážíme z prádelny. Nemusíme ani chodit moc daleko, protože sprchy jsou hned v těch dalších dveřích. Pár lidí už tam čeká, včetně Lenky a Pavla. Beru si Lenku stranou a Vojtu nechávám v Pavlem.
„Hele, ségra, mám na tebe prosbu,“ začnu a ohlédnu se, jestli nás někdo poblíž neposlouchá, třeba některá z vychovatelek.
„Povídej, jakou?“ pobídne mě Lenka. Ve zkratce jí vysvětlím, co všechno se tu dělo, když byla s Pavlem venku.
„Takže jste si tu pěkně užívali,“ shrne to s úsměvem Lenka.
„Jo a ještě si užívat budeme, večer máme všichni trénink, ale když se teď Vojta ještě dvakrát udělá, tak si asi dovedeš představit, jak bude večer trpět, až ho budou dojit.“
„Stručně řečeno, chceš, abych jeho ptáka nechala na pokoji,“ pochopí Lenka.
„Jenom pro dnešek, prosím tě, já zase udělám to samé u Pavla,“ teď už skoro žadoním.
„Tak fajn, platí,“ kývne Lenka a mně aspoň na chvilku spadne kámen ze srdce.
Odbíjí čtvrtá odpolední a vychovatelky nás pouštějí do haly se sprchami. Dostáváme jen stručné pokyny, ale už nás nechávají a svorně spolu klábosí u kafíček v křesílkách u stolků. Jediné, co vlastně musíme, je koupat se připoutaní v postrojích, jinak v mytí máme naprostou volnost. První jdeme na řadu my holky. Kluci už jsou zkušení a v poutání jakoby našli novou zálibu. Vojta mě do postroje uváže tak pevně, že se nemůžu ani hnout a nastaví si mě tak, že jsem před ním do široka roztažená. Cítím, jak se mi se stehny rozevřela i pipina a snad v ní cítím i průvan. Vzápětí Vojtovy prsty na mém těle rozehrají hotový koncert, jakoby se mě tělo proměnilo ve varhany, které však místo libých tónů jen vzdychají. Každou chvilkou mě celou polije šamponem a celé mytí od něj se spíš podobá masáži, ať už thajské nebo erotické. Kundičce věnuje nejvíc času, ale jde na to hezky pomalu. Pomocí popruhů mi ještě zvedne zadek, aby k ní měl lepší přístup. To už jsem vzrušená na nejvyšší míru a jen se třesu nedočkavostí. Konečně se jí dotkne. Nejdřív ji pohladí špičkami prstů a pak mi ji celou polije mýdlem pro intimní partie. Když mi jí masíruje, zvenčí i zevnitř, to už vrním slastí a začínám dost hlasitě sténat. Stejné zvuky se ozývají i všude kolem mě, je vidět, že kluci se rychle naučili, jak nás uspokojovat. Podobně si počíná i Pavel, který nastupuje po něm, ale v jeho dotycích postrádám Vojtovu něžnost. Jakoby chtěl zůstat věrný Lence a péči o mě bere jen jako takový nutný trénink. Když se pak střídáme, hladím Vojtu jak to jen jde, ale jeho pohlaví se věnuji jen nezbytně dlouhou dobu. Sice jsem si plánovala, jak se na něm při tom uspokojím, ale snad na to ještě bude čas. Stejně tak zacházím i s Pavlem, až si toho všimnou naše vychovatelky. Nejradši bych naprášila všechny zúčastněné, kluky i holky, co ošukali mě a mého Vojtu. Nechci se však zachovat jako sketa, trest za bonzování by mě určitě neminul, a tak v rychlosti vymyslím pohádku o odpoledním sexu, mém i sestřině. Zbytek už je holá pravda o tom, jak jsme se dohodly, že si je navzájem budeme šetřit. Jen doufám, že se nebudou ptát i Lenky a když, tak si vymyslí něco podobného.
Když se v půl sedmé loudáme do jídelny, jsme čistí a vymydlení, jen někteří z nás ještě neuspokojeni. To se ale mění, když si po večeři vyčistíme zuby a v půl deváté už nás asistentky připoutávají na dráždící lehátka.
„Bude to stejné jako včera?“ ptám se Luisy.
„Tak úplně stejné ne, budete tu o hodinku déle a taky dráždění bude intenzivnější,“ usměje se Luisa.
„Jak, intenzivnější?“ ozve se vedle mě Lenka.
„Pamatujete si, kolik jste včera měli orgasmů?“ prohodí Luisa.
„Dvacet.“
„No, tak dneska jich bude dvakrát tolik,“ prohodí a nasazuje mi na prsa masážní zvony. Mezi pokrčené nohy mi umístí stejný dráždící stroj jako včera, ale tentokrát jasně cítím, že mi hluboko do kundičky a částečně i do zadku něco zasunuje. Mimoděk mi unikne slabý sten. Zatímco do všech těch přístrojů upoutává i Lenku, bleskne mi hlavou další myšlenka.
„Luiso, a co kluci?“
„Co je s nimi?“
„No jak moc dnes budou…víš co?“ naznačím.
„No, včera stříkali čtyřikrát, takže dnes nejspíš osmkrát,“ odpoví Luisa. Kdybych už neměla připoutané ruce, tak bych si zděšeně přikryla rukou pusu. Nevěřícně na ni zírám.
„Ale Vojta už dneska – chci říct, jste si jisti, že to kluci zvládnou?“ zašeptám.
„Neboj, Marie ti ho ohlídá,“ usměje se Luisa a čeká na pokyny hlavní vychovatelky. Ta konečně dává ten správný signál a stroje se dávají do práce. Nejdřív jsem si myslela, že mě dráždítka v mých dírkách budou normálně šukat, ale teď to vypadá, že jen vibrují, i když ne zrovna nijak mírně. Nejdřív jakoby se to snažilo mě jen vzrušit, vibrace jsou slabší než včera, ale pak rázem zesílí a já mám pocit, že jdu z jednoho orgasmu do druhého. Cítím, jak se mi kundička stahuje a svírá v sobě tu věc, co mi v ní dělá tak dobře. Nejlepší je, že vibrace nejsou jednolité, ale jakoby pulzují. Chvilku mírně a chvilku zase tak silně, až se třesu blahem a vyrážím se sebe nesrozumitelné výkřiky. Lenka vedle mě je na tom úplně stejně, jako bychom se předháněly, která je hlasitější. Náš křik se však ztrácí ve třech desítkách ostatních kolem nás. Neunikne mi, že z naší holčičí řady se ozývá jaksi jednolité sténání, zatímco od kluků to jde jakoby ve vlnách. Chvilku sténají a hekají docela nahlas a pak následuje chvilka klidu. Krásně podle toho poznáme, kdy zrovna stříkají. Když se podívám na obrazovku nad svým lehátkem, svítí tam na mě veliká červená dvacítka, takže jsme teprve v polovině procedury. Pak si všimnu, že pod ní je ještě jedno menší číslo, dvojka a dvě rovnoběžné šipky. Co značí, to zjistím vzápětí. Luisa na ovladači cosi nastaví, dvojka se změní na trojku a šipky teď jdou jedna nahoru a dolů. Vzápětí je podtlak ve zvonech na mých prsou silnější a z pravidelného vytahování přešly na střídavý režim. Mám pocit, že je mám ještě větší, než včera, kdy tam byla jednička. Bradavky mám taky mnohem vystouplejší a zabarvené do sytě červené. Zajímavé je, že na rozdíl od včerejška pořád nemám dost. Jakmile jeden orgasmus odezní, už se nemohu dočkat dalšího a svírám všechny své pánevní svaly. Jenže ten stroj je chytrý. Po třech orgasmech takřka hned po sobě zmírňuje vibrace na minimum a nechává mě strašně dlouho čekat, než zase přidá. V těch chvílích pak už pociťuji jistou únavu a nejradši bych si zdřímla. To mi ale není dovoleno a má kundička dostává další dávku dráždění a orgasmů. Když jejich počet konečně dosáhne čtyřiceti, Luisa stroj vypíná, vytahuje ze mě dráždidla a uvolňuje mi popruhy, takže se mohu protáhnout, přičemž si prohlížím své poprsí. Jako by bylo malinko větší než včera.
Skončila jsem přeci jen o pár minut dřív, než většina osazenstva, takže v sedě sleduji uspokojování ostatních. Hlavně kluci mě zajímají, proto se rozeběhnu k Vojtovu lehátku. No, spíš se k němu dopotácím, protože se sotva držím na nohou. Taky ještě není hotový, na jeho obrazovce svítí sedmička, takže mu zbývá naposledy vyvrcholit. Leží na břiše s hlavou usazenou v jakémsi dutém polštáři, nejspíš aby ho nebolelo za krkem, jako kdyby ji měl otočenou na stranu.
Zvědavě zkoumám to klučičí „dojící“ zařízení pod ním. Pták mu ční z díry v lehátku a má na něm nasazený průhledný válec, který mu ho pomocí podtlaku nasává a zase povoluje. Je to dost podobné, jako kdyby si ho sám ručně honil, jen s tím rozdílem, že tady to po vystříknutí nepřestane. Je mi ho až líto, když vidím, jak má celé tělo napjaté a chraplavě vzdychá. Skoro ani nevnímá dění kolem sebe. Něžně ho pohladím po páteři až na zadek a až teď si všímám, že do zadku má zasunutý vibrátor.
„K čemu to je?“ ptám se.
„To je anální vibrátor, taky jsi ho měla“ odtuší Marie.
„To vím taky, nejsem malá“ odseknu, „ale k čemu to je u kluků?“
„Klukům to taky pomáhá vyvrcholit, stejně jako holkám. Ještě se o tom budete učit,“ odpoví Luisa, která sem přišla společně s Lenkou. Pavel leží hned vedle a Lenka se k němu taky sklání. Jak se blíží jejich poslední vyvrcholení, kluci vzdychají stále hlasitěji a já se rychle skloním pod Vojtovo lehátko. Fascinovaně sleduji, jak mu z penisu prýští proudy sperma a hadičkou odtékají do nádoby na zemi. Neumím to nijak odhadnout, ale je toho v ní fakt hodně.
„To takhle stříkal pokaždé?“ žasnu.
„Pokaždé,“ potvrdí Marie.
„Lucka totiž měla strach, jestli to kluci zvládnou,“ prozradí jí Luisa a jakoby nenápadně ukazuje na Vojtova záda. Bonzačka!
„No, má překvapivě velkou výdrž, než to tu skončí, hádám, že se od nich lecčehos dočkáme,“ řekne Marie a odpoutá Vojtu i Pavla z popruhů.
Stejně jako včera i dnes všichni míříme do sprch, navzájem se myjeme a natíráme hojivou mastí. Vojtův pták je rudý a visí mi bezvládně v ruce. Musím být velmi opatrná, protože Vojta při každém silnějším stisknutí zakňučí a určitě to není od slasti. Snad mu ta mast pomůže jako včera, pro jistotu mu ho s ní namažu víc. I má bolavá prsa dostávají něžnou péči od jeho rukou a za odměnu ho líbám jako dopoledne. Do postelí jdeme všichni pěkně zničení, sotva se vlečeme, ale když zahlédnu, že podobně zívají i vychovatelky a nemohou se dočkat měkké postele, zrodí se ve mně ďábelský plán…

© Září 2017

Pohrobek
Příspěvky: 46
Registrován: 04 zář 2020, 12:11
 poděkoval/a: 2 times
 děkuje: 8 times
Pohlaví:

Re: Čistírna 3 – Den třetí

Příspěvek od Pohrobek »

Pokracovat

Odpovědět